Stanovisko k očkování proti nemoci covid-19

Očkování má zásadní vliv na kontrolu pandemie a výrazným způsobem snižuje zdravotní, ekonomické i společenské škody pandemií způsobené. Registrované očkovací látky jsou vysoce účinné v prevenci symptomatické i asymptomatické infekce a snižují přenos infekce [1]. Dosažením maximální možné proočkovanosti je možné kontrolovat cirkulaci viru [2]. 

Cílem níže popsaných doporučení je co možná nejlepší využití dostupných dávek a minimalizace celkových škod pro společnost, což zahrnuje škody zdravotní, ale i škody způsobené omezením běžného života a ekonomické aktivity jinými prostředky kontroly šíření epidemie než je očkování. Uvádíme rovněž nástin opatření, která by měla podpořit další intenzivní pokračování vakcinace, aby bylo dosaženo co nejvyšší míry ochrany společnosti před hrozbou návratu epidemie.

Doporučení pro rozsah, podmínky a okolnosti očkování

  1. Očkování by mělo být umožněno všem osobám, pro které jsou Evropskou lékovou agenturou schválené očkovací látky, tedy dospělým a v případě vakcíny Comirnaty dětem od 12 let [3]. Očkovat se mohou těhotné i kojící ženy v souladu s doporučeními odborných společností [4,5]. Imunitní odpověď u pacientů s potlačenou imunitou (imunosuprimovaných) nemusí být dostatečná pro ochranu před infekcí. Je proto nutné, aby se tito pacienti o ochranných opatřeních i po vakcinaci poradili se svým lékařem [6]. 
  2. Osoby v rizikových skupinách, především lidé starší než 60 let, by stále měli mít prioritní přístup k očkování [7]. Nejvýznamnějším faktorem predikujícím riziko závažného průběhu a úmrtí je věk [8,9]. Nezanedbatelná část věkové kohorty nad 60 let však stále nebyla očkována. Doočkování osob v rizikových skupinách tak bude mít zásadní vliv na snížení morbidity a mortality. Součástí této prioritizace by mělo být i praktické usnadnění procesu. Pro významnou část dosud neočkovaných osob vyššího věku v současnosti představuje nutnost elektronické registrace do systému bariéru, kterou je třeba odstranit.
  3. K maximální proočkovanosti je nutné do očkování zapojit všechny dostupné kapacity s důrazem na zásobování praktických lékařů pro dospělé i pro děti. Skladovací podmínky všech vakcín v současnosti umožňují distribuci do zdravotnických zařízení poskytujících primární péči. Kapacity pro očkování stále ještě převyšují dostupné dávky vakcíny a pravděpodobně nebudou zcela naplněny. Zvýšená dostupnost vakcín v ordinacích praktických lékařů pro dospělé i pro děti umožní pozvolný přechod z očkovacích center do stálých zdravotnických zařízení a přiblíží vakcíny zejména lidem na okrajích věkového spektra, tedy osobám vyššího věku a dětem či osobám zdravotně znevýhodněným. Do budoucna by bylo možné uvažovat o využití dalších kapacit, např. nemocnic či mobilních očkovacích týmů pro firmy a domácnosti. 
  4. Doporučujeme používat v Česku pouze očkovací látky schválené Evropskou lékovou agenturou [3]. Používání vektorových vakcín by mělo být věkově omezeno v závislosti na úrovni komunitního šíření viru a posouzení poměru benefit/riziko pro jednotlivé věkové kategorie a v souladu s doporučeními odborných společností [10,11]. Pro potřeby cestování do Česka navrhujeme uznávání vakcín schválených Světovou zdravotnickou organizací (v době vzniku textu navíc pouze očkovací látka společnosti Sinopharm a očkovací látka CoronaVac společnosti Sinovac [12]).
  5. V současné době se zvyšuje dostupnost očkovacích látek. Pro dvoudávkové vakcíny je tedy nyní potřeba umožnit větší flexibilitu v dávkovacím intervalu v rozsahu 3-6 týdnů pro vakcínu Comirnaty, 4-6 týdnů pro vakcínu společnosti Moderna a 4-12 týdnů pro vakcínu Vaxzevria s přihlédnutím k možnostem jednotlivých očkovacích míst. 
  6. Registrované vakcíny si zachovaly vysokou účinnost vůči většině známých variant viru, pro které máme dostatek dat [6]. Částečně snížená účinnost je zdokumentována především pro variantu Beta, zejména pro vakcínu Vaxzevria [6]. Nově se také objevují údaje o částečně snížené účinnosti vůči variantě Delta [6,13,14]. Tento efekt je výrazný zejména pro pacienty s jednou dávkou, při očkování plným schématem zůstává účinnost, i přes částečné snížení, vysoká. Je proto třeba klást zvýšený důraz na podání obou dávek k prevenci onemocnění způsobeného novými variantami [15]. 
  7. Je potřeba se připravit na situaci, kdy může být vhodné alespoň v některých částech populace podat posilovací dávku vakcín. Nutnost podání posilovací dávky nebyla zatím stanovena, protože trvání ochrany není známo [2]. Stupeň ochrany může s dobou uplynulou od očkování klesat, zejména u starších věkových kohort obyvatel. Zároveň je potřeba počítat se situací, kdy bude nutné očkovat vakcínami proti novým variantám viru [2,16].
  8. K opakovaným infekcím po prodělání onemocnění dochází, avšak tyto reinfekce nejsou časté a po dobu nízké dostupnosti vakcín má smysl nejdříve očkovat osoby, které covid-19 neprodělaly. Většina lidí vytváří po prodělání onemocnění imunitní odpověď přetrvávající nejméně několik měsíců [17]. Tato imunita se nevytváří u všech a očkování v odstupu sedmi dnů po ukončení izolace při asymptomatickém průběhu nebo 14 dnů v případě symptomatického průběhu je přípustné. Mělo by být zvažováno zejména u osob se zvýšeným rizikem těžkého průběhu nemoci a u osob s rizikem nižší imunitní odpovědi.
  9. Za imunní by měly být považovány osoby, které byly očkované kompletním schématem, tedy dvěma dávkami u většiny vakcín (kromě jednodávkové vakcíny společnosti Janssen).
  10. Za imunní jsou též považovány osoby 180 dní po prodělání nemoci covid-19 s prodloužením o dalších 180 dní po aplikaci první dávky vakcíny a dalším prodloužením na neomezenou dobu aplikací druhé dávky vakcíny. U osob, které onemocněly po podání první dávky, se imunita prodlužuje o 180 dní po onemocnění a dále neomezeně podáním druhé dávky vakcíny.
  11. V současnosti není známa hodnota protilátek ukazující na dostatečnou imunitu jedince, a proto doporučení k očkování není vázáno na informace ohledně laboratorních testů. Nedoporučujeme před očkováním ani po něm provádět jakékoliv testy jen z důvodu očkování (antigenní, PCR ani detekci protilátek). Komerčně dostupné sérologické testy nejsou určeny k detekci postvakcinační imunity a jejich vyšetření očkovanému nepřináší žádný prospěch.

Doporučení k dosažení maximální proočkovanosti

Podle průzkumů STEM je v České republice relativně vysoká míra ochoty obyvatel nechat se očkovat [18]. Ke kontrole cirkulace viru je potřeba dosáhnout maximální imunity populace. 

  1. Je nutné najít a odstraňovat bariéry očkování pro zatím nerozhodnuté jedince. Tyto bariéry mají různou povahu, od fyzické nedostupnosti, přes obtíže spojené s on-line registrací, nedostatečné a zmatečné informace, po víru v rozsáhlé dezinformační narativy.
  2. K odstraňování bariér může patřit například:
    • dostupnost očkování v místě bydliště, nejlépe v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a pro děti
    • rozesílání pozvánek na očkování dosud neregistrovaným
    • odstranění potřeby registrace do rezervačního systému
    • očkování osob se sníženou mobilitou v domácnosti
    • mobilní očkovací týmy pro firmy, domácnosti apod.
  3. Je potřeba výrazně posílit financování mediální kampaně vysvětlující výhody a bezpečnost očkování. Kampaň by měla působit ještě po dobu několika následujících měsíců. Během nich bude spontánní zájem o očkování klesat, avšak potřeba využít období, v němž onemocnění covid-19 zůstane silným veřejným tématem, bude ve vztahu k očkování trvat. Bez výrazného navýšení finančních prostředků určených na mediální podporu očkování hrozí trvalé snižování povědomí veřejnosti o naléhavosti očkování. 
  4. Dosažení vysoké míry proočkovanosti obyvatel by pomohlo rovněž shodné pozitivní vyjadřování veřejných autorit ohledně potřeby a bezpečnosti očkování. 
  5. Umožnění očkování cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR včetně poskytování oficiálních informací o očkování v dalších jazycích (anglicky, vietnamsky, ukrajinsky, rusky).

Zdroje

1. ECDC. COVID-19: Vaccines [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/vaccines

2. ECDC. Interim guidance on the benefits of full vaccination against COVID-19 for transmission and implications for non-pharmaceutical interventions [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/interim-guidance-benefits-full-vaccination-against-covid-19-transmission

3. European Medicines Agency. COVID-19 vaccines [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory/overview/public-health-threats/coronavirus-disease-covid-19/treatments-vaccines/covid-19-vaccines

4. CDC. Interim Clinical Considerations for Use of COVID-19 Vaccines [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.cdc.gov/vaccines/covid-19/clinical-considerations/covid-19-vaccines-us.html

5. CDC. ACIP Vaccine Information Sources Guidelines for Immunization [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.cdc.gov/vaccines/hcp/acip-recs/general-recs/special-situations.html

6. CDC. Science Brief: COVID-19 Vaccines and Vaccination [Internet]. 2021 [cited 2021 Jun 1]. Available from: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/science/science-briefs/fully-vaccinated-people.html

7. ECDC. COVID-19 Vaccination and Prioritisation Strategies in the EU/EEA [Internet]. ECDC Stockholm; 2020. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-vaccination-and-prioritisation-strategies.pdf

8. CDC. Risk for COVID-19 Infection, Hospitalization, and Death By Age Group [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations-discovery/hospitalization-death-by-age.html

9. Ministerstvo zdravotnictví ČR. COVID‑19: Přehled osob s laboratorně prokázaným onemocněním [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/prehledy-khs

10. Česká Vakcinologická Společnost ČLS JEP. Stanovisko pro kontrolu léčiv k používání a bezpečnosti vektorových vakcín proti covid-19 (Vaxzevria a Janssen) [Internet]. Available from: https://www.vakcinace.eu/data/files/downloads/stanoviskocvs_suklkbezpecnostivektorovychvakcin_20_kveten2021.pdf

11. European Medicines Agency. AstraZeneca’s COVID-19 vaccine: benefits and risks in context [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.ema.europa.eu/en/news/astrazenecas-covid-19-vaccine-benefits-risks-context

12. World Health Organization. Covid-19 Vaccines [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.who.int/teams/regulation-prequalification/eul/covid-19

13. Public Health England. 3 June 2021 Risk assessment for SARS-CoV-2 variant: Delta (VOC-21APR-02, B.1.617.2) [Internet]. [cited 2021 Jun 5]. Available from: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/991135/3_June_2021_Risk_assessment_for_SARS-CoV-2_variant_DELTA.pdf

14. Neutralising antibody activity against SARS-CoV-2 VOCs B.1.617.2 and B.1.351 by BNT162b2 vaccination [Internet]. [cited 2021 Jun 5]. Available from: https://www.thelancet.com/pdfs/journals/lancet/PIIS0140-6736(21)01290-3.pdf

15. Bernal JL, Andrews N, Gower C, Gallagher E, Simmons R, Thelwall S, et al. Effectiveness of COVID-19 vaccines against the B.1.617.2 variant [Internet]. medRxiv; 2021. Available from: http://medrxiv.org/lookup/doi/10.1101/2021.05.22.21257658

16. ECDC. Guidance for representative and targeted genomic SARS-CoV-2 monitoring [Internet]. 2021 [cited 2021 May 18]. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/guidance-representative-and-targeted-genomic-sars-cov-2-monitoring

17. ECDC. Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented previous infection or vaccination [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/sars-cov-2-transmission-newly-infected-individuals-previous-infection

18. STEM. Postoje české veřejnosti k očkování proti Covid-19: březen 2021 [Internet]. 2021 [cited 2021 May 31]. Available from: https://www.stem.cz/6390-2/

Celé stanovisko si můžete stáhnout zde: